Přísun tekutin je pro jakýkoliv organismus nezbytný. Bez vody je všechno těžké a komplikované. Pro normální fungování lidského těla se doporučuje vypít alespoň dva litry denně. Samozřejmě je nutno brát ohled na fyzickou aktivitu a zdravotní stav, přičemž denní minimum by nemělo klesnout pod hranici jednoho a půl litru. Jakmile je tělo dehydrované, hlásí se formou pocitu, kterému se říká žízeň. Vyschlá ústa a silná touha po napití, to zná zřejmě každý. Co se příjmu potravy týče, pít by se mělo třicet minut před jídlem nebo až třicet minut po jídle, protože jinak dochází k ředění trávicích enzymů a jídlo se netráví tak, jak by mělo.
Nevhodnější je pro děti čistá pitná voda. Ta kojenecká je ideální pro přípravu míchaných nápojů bez sladidel, také z ní uvaříme čaj nebo připravíme kaše a mléčnou výživu. Do půl roku věku dítěte je nutné používat na vaření i pití jen kojeneckou vodu, aby se snížilo riziko nebezpečí otravy dusičnany. Pak můžeme přejít ke klasické pitné vodě, ovšem je třeba ji až do 9. měsíce převařovat. Až když je dítě pohyblivější a více zvídavé, dostává se mu do pusinky více bakterií a nečistot, než by mu hrozilo z vody, takže již není třeba dodržovat tepelnou úpravu.
Protože kojenci pijí mateřské mléko, popřípadě náhradní umělé mléko, je jejich pitný režim ve většině případů v pořádku. Není-li venku nebo v místnosti vyloženě parno a horko či nemá-li dítko horečku nebo průjem, v podstatě nepotřebuje jiný příjem tekutin.
Jakmile přidáme do jídelníčku první příkrmy a tuhou stravu, musíme ji jaksi naředit. To ve výsledku znamená začít doplňovat tekutiny do organismu. Nejvhodnější je kojenecká voda, následují ovocné šťávy a džusy bez přidaného cukru a jen ředěné nebo dětský čaj bez sladidel. Bylinkové čaje jsou k dostání většinou od 4. měsíce a jsou výhradně z přírodních bylinek. Navíc výběr džusů i šťáv pro děti je bohatý, třeba jablečno-hroznová šťáva s příchutí fenyklového čaje zachutná snad každému.