Elektro je v dnešní době úplně všude. Je hodně obchodů s elektrem a já osobně si nedokážu představit život bez nějakého elektra. Vždyť ono je vlastně úplně všude! Vždyť i lednička, pračka je bílé elektro a nevím, co bych si bez toho počala. Jsem tak zvyklá a mám to všechno tak zautomatizované, že nevím, kam bych dala v létě třeba chlazené nebo mražené kuře. Nebo kam s nanukem? Bylo by to hodně těžké. Buď by se tyto potraviny skladovaly a využívaly jen v mrazech někdy v lednu a únoru nebo by se to všechno muselo sníst hned, co by to člověk dostal. Jenže já jsem tak pohodlná a zvyklá, že si můžu uvařit nebo upéct kuře kdykoli během dne.
Vytáhnu z lednice nebo mrazáku, bílého elektra, a mám po starostech. Je to tak jednoduché, že lehčí to už být ani nemůže. Taky si pamatuji, jak mi babička vykládala, jak dříve se pralo. Používala se na to valcha, žádné elektro, kvalitní pračka. Všechno se dříve dělalo ručně. A kdyby v té době, někdy před sto lety něco vynalezl, tak by byl machr.
Prý dříve valcha byla jejich jako elektro. Sice na ručí pohon, ale prý se to docela dalo. Navíc se to dělalo ve studené vodě. A to ve většině případech. Teplé vody bylo škoda. Musela se ohřívat na kamnech a dlouho to trvalo. To radši lidé využili na jídlo nebo koupel. Ale prát v teplé vodě? Nikdy. Nyní taky přemýšlím, jak se vyprali fleky a odolné skvrny, když nebylo kvalitní elektro, třeba pračka a kvalitní prací prášky. Dříve se využívala jen soda nebo tuhé máslo, které v té době bylo. Avšak taky v té době bylo docela vzácné a neměl ho každý. Když to ale tak vezmu, tak dříve byly i omezené potraviny, tak pochybuji, že měl někdo oblečení umazané často od čokolády nebo nanuku. Abych pravdu řekla, jsem ráda, že žiji v této době, kdy je elektra dost a je to samozřejmost. I když taky by mě zajímala dávná doba, jak to všechno bylo a jak to všechno všichni zvládali. Muselo to být těžké, ale taky obdivuhodné.