Kdysi tu býval koňský trh, dnes je to místo, kde podle průzkumů lidé povětšinou jen procházejí. Václavské náměstí je historicky významné, každý ho ale vnímá jinak. Jednomu se ukáže v nejlepší světle, jinému odhalí nejtemnější stránky.
Kulturní prostor
Rozhodně je Václavák místem, které spojuje řadu kulturních instituci a vytváří společenský prostor. Vede od Národního muzea až po Můstek a nepřímo tak spojuje dva významné body, hlavní nádraží s Národní třídou. Vrchol celého náměstí tvoří již zmíněné Národní muzeum, které je jednou z nejdůležitějších pražských budov. Nedílnou součástí je pak socha svatého Václava, která je zejména pro místní i důležitým orientačním bodem. Obvod náměstí lemují historické budovy s obchody a hotely, do kterých zabíhá i několik pasáží. V nich se mimo jiné ukrývá Kino Lucerna a pozůstatky bývalých kin Alfa a Semafor, dále pak například parodie na sochu svatého Václava od umělce Davida Černého.
Je to nejen místo setkávání pod koněm a ve spoustě restaurací nebo klubech, ale také prostor pro pořádání hromadných akcí. Každoročně se tu konají oslavy vzniku republiky a sametové revoluce, ale také různé demonstrace. Právě tady v roce 1918 byla vyhlášená první republika, v roce 1989 měl projev Václav Havel z balkónu Melantrichu a také se tu upálil Jan Palach.
Plánuje se rekonstrukce
V roce 1980 byla ukončena tramvajová trať, která vedla svisle náměstím kolem pomníku a muzea. Tento projekt je opět v plánování. Spolu s ním už byla omezena doprava pro auta v celé dolní části a do budoucna má být pouze s povolením. Václavské náměstí tak bude určeno pouze lidem a stane se pro ně bezpečnou a relaxační zónou, kde mají přibýt stromy a lavičky.
Stinné stránky
Samozřejmě Václavské náměstí není svaté. Pravdou je, že střet kultur se tady děje i v negativním smyslu. Proslulí jsou tak zvaní naháněči do klubů, dealeři a prostitutky. Na jednu stranu to není nikdo, koho by se běžný procházející měl bát, na druhou stranu vytvářejí určitý negativní obraz. Obzvlášť, když hned vedle parkují policejní auta. Bohužel naše zákony nejsou dokonalé a tito lidé to vědí. Naštěstí se vyskytují na Václaváku téměř zásadně za tmy, kdy je celkově zasvěcen spíše k noční zábavě než k procházkám s dětmi.
Dalším záporem jsou bezdomovci, kteří se ale na Václaváku moc nezdržují a pokud ano, nejsou příliš dotěrní. Více přátelští jsou spíše noční návštěvníci, kteří hledají zábavu.
Dívat se vzhůru
Pro běžného člověka tak zbývají pouze obtěžující davy lidí a všudypřítomné reklamy rušící krásné domy. Někdo to miluje, někdo nesnáší. Naštěstí se stačí dívat více nahoru, kde původní architekturu nic nenarušilo a tím se částečně oprostit i od množství lidí na ulici.