Vzdělávání v zahraničí

USA
V tomto státě se dbá na individualitu člověka, tudíž ve třídách najdete méně žáků než u nás, aby s nimi učitelé mohli lépe pracovat. Na základní škole je možné opakovat ročník, jestliže dítě není tak nadané, a naopak ročník přeskočit, pokud nadané je. Střední škola funguje formoukreditů a písmen od A do F. Za celé 4 roky musí být dosaženo obvykle 22-28 kreditů, které se sbírají pomocí kurzů z předmětů.
test, propiska, znalosti
Předměty si můžete vybrat sami (6-7 za rok). Kdybyste z daného kurzu neprošli, třeba o prázdninách si jej doděláte, a pokračujete do vyššího ročníku. Důležitou povinností jsou domácí úkoly, které žáci dostávají denně a všechny jsou známkovány. Dbá se také na absenci, která musí být minimální, jinak vám může až o stupeň zhoršit známky. V polovině studia skládají studenti středních škol srovnávací testy, které odhalují jejich znalosti, a na základě toho je pak vysoká škola přijímá.
Stručně: V Americe učitelé spojují teorii s praxí, snaží se naučit vše, co lidé budou potřebovat v budoucnu již při studiu a učí žáky samostatně přemýšlet.
Německo
Zde chodíte 4 roky na základní školu, a pak se rozhodnete, kam dál. Můžete si vystudovat Hauptschule (pro ty slabší), Realschule (zaměření) či gymnázium (pokud chcete dále studovat univerzitu – maturita). Abyste maturitu mohli vykonat, musíte splnit podmínky pro připuštění k maturitě, a těmi jsou výsledky studia. Maturuje se z 10 předmětů, přičemž 8 jsou ty, které vám za celou tu dobu nejvíce šly, a další 2 si volíte sami. Z těch 8 si zvolíte 2, ze kterých složíte jak ústní tak písemnou zkoušku, a z ostatních 6 se známka vyhodnocuje dle vašeho prospěchu. Ze dvou zbývajících předmětů, které jste si vybrali sami, se píše test. Najdete ale i lidi, kteří maturitu nemají a pracují v odborných zaměstnáních. Když už získáte titul, je z něho jasně čitelné, na co jste specializovaní.
vzdělávání, chlapci
Stručně: Projít školou není tak jednoduché. Musíte být aktivní celé roky, protože vás v této zemi učí tomu, že již dnes se připravujete na to, jak bude vypadat vaše budoucnost.
Co na závěr? Myslím, že náš systém je opožděný a měl by se změnit. V čem? Více myslet na požadavky studentů, přizpůsobování výuku na míru, individualitu, rozvoj osobnosti. Kdybychom nebyli tolik nuceni být pod nadvládou a rozhodovali si o svém studiu sami, byli bychom spokojenější, tím jsem si jistá.